Olše lepkavá (černá)

Kmen

Na vhodných stanovištích dorůstá výšky až přes 30 m, s kmenem probíhajícím vysoko do koruny..

Kůra

V mládí zelenočerná s bělavými lenticelami (průduchy), později tmavě šedá, destičkovitě rozpukaná..

Kořenový systém

Na lokalitách s vysokou hladinou podzemní vody je kořenová soustava povrchová, na hlubší a provzdušněné půdě srdčitá. Na močálovitých stanovištích má chůdové kořeny. Na drobných postranních kořenech se vytvářejí kůlovité korálkovité hlízy poutající vzdušný dusík.

Pupeny

Střídavé, vejčitě kyjovité, hnědofialové až červenavé.

Prýty (větévky)

Lysé, červenavé až zelenavě hnědé, na koncích někdy bělavě ojíněné. Starší větévky tmavě hnědé.

Listy

Střídavě postavené, obvejčité až okrouhlé, až 10 cm dlouhé, nepravidelně pilovité, nahoře tupě uťaté až vykrojené. V úžlabí nervů rezavé chloupky, zvláště po vyrašení jsou lepkavé.

Květy

Jednodomé, různopohlavní, v jehnědách. Samčí dlouhé, převislé, pestíkové vzpřímené, šišticovité, červenavé. Rozkvétá před rašením listů v březnu a dubnu. Olše šedá rozkvétá dříve, často již v únoru.

Plody, semena

Nerozpadavé, šišticovité, temně hnědé plodenství, až 18 mm velké. Podpůrné šupiny dřevnatí. Pod každou šupinou se nachází dvě drobné nažky. Dozrávají v říjnu.

Semenáčky

Mají oválné děložní lístky. Prvotní lístky jsou střídavé, okrouhle vejčité, zašpičatělé, na obvodu hrubě pilovité.

Nároky na stanoviště, rozšíření

Nejčastěji roste v nížinách a pahorkatinách na vlhkých stanovištích u potoků, řek a rybníků. Je dřevinou slunnou a mrazuvzdornou, rychlerostoucí, meliorační, obohacuje půdu dusíkem. Často tvoří břehové porosty, snáší i záplavy, přesto jí průtočné vody vyhovují více než stojaté. Na zamokřených půdách slouží jako biologická pumpa při jejich vysoušení.

Zdroj:VLS